Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na táboře 2015

26. 8. 2015

První prázdninový týden jsme strávili s malými i většími rybáři na příměstském táboře. Počasí přálo, sluníčko hřálo a hřálo…. Málokterá záda malých táborníku i přes časté mazání zůstala neopálená.  První tři dny a noci jsme bivakovali u Romana a Vládi na Jezeře Za Valem. Ryby jsme chytali ve dne v noci,  jak kdo chtěl a síly mu stačily. Největší vytrvalci byli odměněni nádhernými poháry za první tři místa ve dvou kategoriích. Nejúspěšnějším lovcem výpravy se stal  Adam Ch., Vítek a Jára a z mladších rybářů Filip, Adam B. a Aleš. Největšího  kapra ulovila naše zkušená rybářka Martinka, bohužel ne na svůj prut a tak dle nepsaného pravidla si pohár za největší rybu odnesl Vítek.  Kdo kolik nachytal,  najdete ve fotogalerii na výsledkové listině.

Když se právě nerybařilo, většinu času jsme byli namočeni v jezeře a cítili jsme se tam jako ryby ve vodě. O naše hladová bříška se starala naše věrná kuchařinka, stále měla v zásobě něco dobrého a věřte, že dětem opravdu chutnalo. Oběd servírovaný v ešusu a v borovém hájku má prostě tu pravou prázdninovou příchuť.

Při podvečerních hrách jsme si užili moc legrace. Taková smějící se hyena, kterou představoval Jakub nebo Vítek coby blecha, by rozesmáli každého. Kdo to nezažil, neuvěří. Při výpravách do okolí jsme se kochali krásou přírody… voda, lesy, sluníčko, zkrátka super prázdniny.

Ve čtvrtek jsme stihli ráno vyrobit obrovský totem z kartonu a jeli se vykoupat do nedalekého Jičína. Většina našich plavců běhala schody na tobogán stále dokola a tak není divu, že na zpáteční cestě spali v autobuse úplně všichni. Tedy náš obětavý pan školník samozřejmě nespal,  neboť řídil a zavezl nás cestou zpátky na parádní obídek na kozí farmu do Bílska.

Navečer se začali sjíždět rodiče malých rybářů a pomohli s přípravou vodní bitvy. Ta se nesla tentokrát v indiánském stylu a tak tváře všech bojovníků zdobilo válečné malování. Bitva byla velmi krutá, neboť při lákání pod vodopád byl nejeden indián zasažen smrdutou municí. Ryby ve vodě si zajisté po bitvě moc pochutnaly, mouka, vejce, šrot, kečup, sardinky v oleji… jen z těch našich vlasů to moc umýt nešlo. Ale o tom to je, pobavit se se svými dětmi a dopřát jim ten vítězný pocit u totemu, kdy spokojeně tančily svůj vítězný tanec kolem zajatkyně. Odměnou byl poklad plný sladkostí, grilované pochoutky na ohni a slibované noční chytání sumců. Většina rybářů odpadla ještě před půlnocí a na karimatkách v Čudle se jim sladce  spalo až do rána.

Ráno jsme si jen stihli zastřílet ze vzduchovky, nejpřesnější mušku měl zkušený myslivec a rybář v jednom – střelec  Jakub. Poslední koupačka  a  po obědě zmoženi  nehorázným vedrem jsme se začali balit a těšit se na návrat domů.

Díky všem, kteří jste přiložili na táboře ruku k dílu, díky rodičům indiánům, že jste nezkazili legraci a hlavně díky dětem. Jste skvělí táborníci, vynikající a šikovní rybáři!!! Petrův zdar a ať Vám berou!!!